Zloději Orgánů
zloději orgánů
Katka Tihelková
Moje jméno je Rose a je mi 14 let .Jednou se mi stalo že moji rodiče se chovali jako kdybych byla cizí. Byla jsem u své kamarádky Elizabeth až do večera .Přijela jsem domů na svém kole, kolo jsem odložila do garáže .Po tichu jsem šla na horu do našeho obyvatelného pokoje .Matka a otec se hlasitě hádali ,ale nevím kvůli čemu .Zakopla jsem a otec kroutil hlavou dal mi facku vynadal mi silně mi zmáčkl zápěstí a odtáhl do pokoje tak mě zamkl.
Brečela jsem na své posteli ,Proč? Protože mi otec nikdy nedal facku .Jak jsem vzlykala na posteli slyšela jsem jak se na startovalo auto ,koukla jsem se z okna a co to vidím moji rodiče někam jeli bylo to divné oni nikdy nikam takhle pozdě nejezdívali jenom do práce ale i když měli přátelé vždy je pozvali k nám a nikdy ne naopak .Rychle jsem uchopila kapesní nůž co ležel na mém pracovním stole a zničila jsem dveře bála jsem se totiž o ně .Seběhla jsem schody až do garáže vzala kolo a zrovna od jeli .Jako nejrychlejší kůň jsem za nimi jela ,když za točili do leva tak jsem je ztratila po půl hodince jsem dojela až do přístavu pod mostem a tam sem viděla budovu co měla jenom přízemí .Bylo tam jedno okno a tak sem se tam šla jenom kouknout co to vlastně je ,Lekla jsem se viděla jsem tam moje rodiče ,přišla tam tajemná osoba která od mého otce přebírala malí balíček ale moje matka stála za tou osobou a praštila ho do hlavy kladivem a otec vzal řeznický sekáček položil ho na šedý stůl a já za křičela skrčila se pod oknem za pár minut sem vstala a kolem do kola byla samá krev totálně jsem se zhrozila bála jsem se rodičů .Otec s řeznickým nožem od krve vylezl ze dveří popadla jsem dech a uháněla na kole v jeho očích byla nenávist touha po krvi .Nasedl do auta já jela na kole ke s vím kamarádům co zrovna slavili.Celá od slz jsem za ně mi šla a vše jim řekla jen si země srandu dělali že to není prý pravda že moje rodiče jsou míru milovní lidé , no to jsem si také myslela až doté chvíle než někoho zabili. Šla jsem do třetího patra kde byla šatna kde by mě nikdo nenašel všichni mě hledali ,už jsem byla v polospánku když tu se otevřeli dveře a někdo zabil moje přátelé vykuchal je a byl to můj otec .Brečela jsem hlasitě otec mne chytil a odvlekl zpět do přístavu k té malé budově.Přivázaná na stole kde před pár hodinami zabili tu osobu jsem ležela já .Moje matka otcovi podala skalpel a zvolala lásko tak už se sní nemazli .V hlavě mi kolovalo že kvůli mně umřelo tolik hodných lidí které jsem měla ráda ,ale mezitím sem měla rozřezaný břicho otec se zabil i matku .Já jsem se odpoutala z provazů a brečela jsem nad nimi vzala jsem nůž a už ani nevím jen vím to že jsem už rok na psychyatrycké léčebně a že jsem zabila svoje rodiče a své přátelé a sem prý na hlavu.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář